Gunav tuvtǔjan tě cafav jurzaveňe je 2006 pǒt Timpulaff. Tě aprioriv tuvtǔjan, cah ěh adě šadkǒně ňav natǔrav tuvtǔjǒnaff, inspiraveňě mažaravem, frǒsavem ži eňklavem.

Abecedan ži šaran[edytuj | edytuj kod]

Gunav ňakzě latǔnavě abecedaně, cah šošveňe ffaňě lěmtavě ǒdě:

ã ŀ ơ ŭ ų

Frukveňe mral ǒdiš:

h j q ff y

Sěsav gunav abecedan šazelě je mral cabaně:

Aa, Ãã, Bb, Cc, Dd, Ee, Ff, Gg, Xx, Ii, Kk, Ll, Ŀŀ, Mm, Nn, Oo, Ơơ, Pp, Rr, Ss, Tt, Uu, Ŭŭ, Ųų, Ww, Zz


Je gunave tive pǒt bǒ těfǒdiš ži ar bǒde:

xs, xz, xg, xdg

Cašě "Sŭ pu xfa dta Bixŭf" ("Cah fǔjke je Ňǒffvě") je hebravě abecedaně.


Ǒzevě cluvǔňě cǒnvǔ ǔrt je žajaně:

Ǒde Šaran pǒt IPA Žajanav šaran
Ãã /ã/ šalanav a, ǔrt je cašubavě ã je ùrzãd
Cc /ɣ/, /ʦ/ Je talšaně ǔrt k /ɣ/, je fadelaně ži žaksahaně ǔrt ts
Xx /x/ Ǔrt h
Kk /k/ Ǔrt c
Ŀŀ /w/ Ǔrtv
Ơơ /o/ Šadkav je ǒ/o
Ŭŭ /ɜ/ Šadkav je ǒ/e
Ųų /ũ/ Šalanav u
Xs xs /ʃ/ Ǔrt š
Xz xz /ʧ/ Ǔrt
Xg xg /ʒ/ Ǔrt ž
Xdg xdg /ʤ/ Ǔrt


Šalanavě arǒdě, cah haffǒtě ffeffavě arǒdě cǒnvǔ ǔrt /w/, ňo. tǒjaně ãơwŀŭ (pǒntakan) cǒnja žavahha ǔrt ŀơwŀŭ (kvan).

Žažahha tivja "ŀ sǒtav", cǔbahha frǔ šalanaveff arǒdeff, ňo. cųbrãŀ - /'ɣũbrã/.


Omaffěkan caligriffijam gunavam – ffǒše tǒjam Xsãxŀŭxgxdgųxzơ, cah adě ǒzevě špezjavě ǒdišě gunavam. Tǒjan tazaffě "hran".

Rǒphe gunavě tuvtǔjaně













W innych językach:
АхтіаљєдаіAngliscGunoKencirlishPollokPolskiRal'ęmytŽajan
Treści społeczności są dostępne na podstawie licencji CC-BY-SA, o ile nie zaznaczono inaczej.